Klinická adiktologie

Detailní popis produktu

Adiktologie je multidisciplinární vědní obor, který se zaměřuje na prevenci, léčbu a výzkum užívání návykových látek a jiných forem závislostního chování. Téma se neomezuje jen na tradiční oblasti zneužívání alkoholu a nezákonných drog, ale nutně zahrnuje i tabák a nelátkové závislosti, například gambling nebo internetové závislostní poruchy.
Klinická adiktologie se soustředí především na témata, která jsou klíčová pro přímou práci s pacientem či klientem. Jde o „léčbu“ v širším slova smyslu, zaměřenou i na řešení dopadů závislosti na jedince a na společnost a také na sociální reintegraci osob, jež v důsledku takových forem chování strádají. „Závislost je problém s mnoha facetami,“ říká profesor Wolfgang Götz, ředitel EMCDDA. Ukazuje se, že tento problém není možné uchopit z jediného hlediska, jednotným výkladovým modelem, ale vyžaduje více perspektiv, které spolu vzájemně soutěží, doplňují se a sdílejí společné prvky. V tomto smyslu publikace usiluje o rozšíření a prohloubení všech rozměrů integrovaného bio-psycho-sociálního modelu závislosti a léčby, v jehož ohnisku věda i praxe vždy vidí konkrétního člověka, pacienta či klienta, s jeho jedinečným příběhem.
Kniha je jedinou publikací svého druhu na trhu. Je určena studentům i odborníkům, a to jak těm, kdo v oboru teprve začínají, tak těm pokročilým.

Obsah:
Zkratky
Předmluva (Kamil Kalina)
ČÁST 1
1. Biochemie závislostí (Tomáš Zima)
1.1 Laboratorní vyšetření
1.1.1 Obecná charakteristika
1.1.2 Faktory preanalytické fáze
1.1.3 Odběr materiálu
1.1.4 Analytické metody
1.2 Základní biochemická vyšetření u závislostí a intoxikací
1.3 Laboratorní vyšetření návykových a zneužívaných látek
1.3.1 Léky
1.3.2 Závislost – zneužívané látky
1.4 Orientační nález drog v moči
2. Přehled psychotropních látek a jejich účinků (Jakub Minařík, Vladimír Kmoch)
2.1 Úvod – definice a rozdělení drog
2.1.1 Rozdělení drog dle účinku na psychiku
2.1.2 Rozdělení drog dle míry rizika
2.2 Alkohol
2.2.1 Charakteristika
2.2.2 Rozšíření
2.2.3 Způsoby aplikace
2.2.4 Účinky
2.2.5 Odvykací stav
2.2.6 Rizika
2.2.7 Léčebné intervence
2.3 Opioidy a opiáty
2.3.1 Charakteristika
2.3.2 Rozšíření
2.3.3 Způsoby aplikace
2.3.4 Účinky
2.3.5 Odvykací stav
2.3.6 Rizika
2.3.7 Léčebné intervence
2.3.8 Zástupci
2.4 Zneužívaná farmaka s psychotropním účinkem
2.4.1 Charakteristika
2.4.2 Rozšíření
2.4.3 Způsoby aplikace
2.4.4 Účinky
2.4.5 Odvykací stav
2.4.6 Rizika
2.4.7 Léčebné intervence
2.5 Konopné drogy
2.5.1 Charakteristika
2.5.2 Rozšíření
2.5.3 Způsoby aplikace
2.5.4 Účinky
2.5.5 Odvykací stav
2.5.6 Rizika
2.5.7 Léčebné intervence
2.5.8 Zástupci
2.6 Halucinogeny
2.6.1 Charakteristika
2.6.2 Rozšíření
2.6.3 Způsoby aplikace
2.6.4 Účinky
2.6.5 Odvykací stav
2.6.6 Rizika
2.6.7 Léčebné intervence
2.6.8 Zástupci
2.7 Psychomotorická stimulancia
2.7.1 Charakteristika
2.7.2 Rozšíření
2.7.3 Způsoby aplikace
2.7.4 Odvykací stav
2.7.5 Rizika
2.7.6 Léčebné intervence
2.7.7 Zástupci
2.8 Těkavé látky
2.8.1 Charakteristika
2.8.2 Rozšíření
2.8.3 Způsoby aplikace
2.8.4 Účinky
2.8.5 Odvykací stav
2.8.6 Rizika
2.8.7 Léčebné intervence
2.9 MDMA a taneční drogy
2.9.1 Charakteristika
2.9.2 Rozšíření
2.9.3 Způsoby aplikace
2.9.4 Účinky
2.9.5 Odvykací stav
2.9.6 Rizika
2.9.7 Léčebné intervence
2.9.8 Další zástupci – PMA
2.10 Tabák
2.10.1 Charakteristika
2.10.2 Rozšíření
2.10.3 Způsoby aplikace
2.10.4 Účinky
2.10.5 Odvykací stav
2.10.6 Rizika
2.10.7 Léčebné intervence
3. Nové psychoaktivní látky (Martin Kuchař)
3.1 Legislativní rámec
3.2 Charakteristika „nových syntetických drog“
3.2.1 Kathinony
3.2.2 Fenetylaminy
3.2.3 Tryptaminy
3.2.4 Piperaziny
3.2.5 Kanabimimetika
3.2.6 Opioidní agonisté
3.2.7 Disociativní anestetika
3.3 Závěr
ČÁST 2
4. Bio-psycho-socio -spirituální model a jeho implikace pro odbornou péči (Kamil Kalina)
4.1 Paradigmata v adiktologii
4.1.1 Morální paradigma
4.1.2 Veřejnozdravotní paradigma
4.1.3 Psychologické paradigma
4.1.4 Sociální paradigma
4.1.5 Psychologicko-sociální paradigma
4.1.6 Neurobiologické paradigma
4.1.7 Multifaktoriální paradigma
4.1.8 Bio-psycho-sociální paradigma
4.2 Teorie závislosti v rámci multifaktoriálního paradigmatu
4.3 Putování po Zinbergově trojúhelníku
4.3.1 Lidské potřeby a chemické či procesuální odpovědi
4.3.2 Mozek, výchova a učení
4.3.3 Id-funkce a Ego-funkce
4.4 Životní etapy a vývojové úkoly
4.4.1 Dospívání
4.4.2 Raná dospělost
4.4.3 Střední dospělost – „krize středního věku“
4.4.4 Stárnutí a stáří
4.5 Paradigmata a léčba
4.5.1 Na cestě k integrované strategii úzdravy
4.5.2 Farmakoterapie a psychoterapie
4.5.3 Neurobehaviorismus a psychodynamický přístup
4.5.4 Abstinence a terapie
4.5.5 Změna, vztah a skupina
4.6 Morální, spirituální a existenciální rozměr
5. Genetické dispozice k drogovým závislostem a epigenetika (Magdalena Šustková)
5.1 Faktor dědičnosti u drogových závislostí
5.2 Výzkum genetických faktorů u drogové závislosti
5.3 Epigenetika
6. Neurobiologie závislostí (Magdalena Šustková)
6.1 Význam neurobiologie pro porozumění závislostním poruchám
6.2 Faktory relevantní pro vývoj drogových závislostí
6.2.1 Vnější faktory
6.2.2 Individuální faktory
6.3 Základní neurobiologické mechanismy u drogových závislostí
6.3.1 Posilování
6.3.2 Motivace a systém odměny
6.3.3 Neuroadaptace
6.4 Výzkumné metody jako zdroje neurobiologických teorií
6.5 Neuronální okruhy drogových závislostí – dopamin a mozkový systém odměny
6.6 Dopamin a akutní odměňovací účinky návykových drog
6.6.1 Cyklus drogové závislosti – komponenta aplikace/intoxikace – binge
6.6.2 Podmínění k podnětům spojeným s drogou (cue), inhibice kontroly, zvýšení motivace k droze,paměť v drogových závislostech – vztah ke komponentě „craving“
6.6.3 Cyklus drogové závislosti – komponenta odnětí drogy / negativní dopad (withdrawal) a faktor stresu
6.6.4 Cyklus drogové závislosti – komponenta zabývání se drogou/očekávání – „craving“ a relapsy drogové závislosti
6.7 Využití neurobiologických poznatků v terapii drogových závislostí
7. Psychologické, vývojové a rodinné faktory vzniku a udržování závislosti (Martin Hajný)
Úvod
7.1 Rodinné faktory
7.1.1 Rodina a její možné funkce při vzniku a udržování závislosti
7.1.2 Spoluzávislost
7.1.3 Funkce užívání či závislosti jako „náhradního problému“
7.1.4 Souvislosti s problematikou adolescentního osamostatnění (separace)
7.1.5 Jsou matky závislých hyperprotektivní?
7.1.6 Jsou otcové citově chladní, vzdálení či nepřítomní?
7.1.7 Chaotické či špatně vymezené vztahy mezi generacemi
7.1.8 Jeden či více závislých členů rodiny – další rizikový faktor
7.1.9 Problematické rysy rodinných vztahů – příčiny i následky závislého chování
7.2 Psychologické mechanismy, vývojové potřeby a závislost
7.2.1 Teorie o fixaci v orálním stadiu vývoje
7.2.2 Užívání návykových látek jako „nezávislé“ uspokojování
7.2.3 Drogy jako náhradní prostředek při zvládání psychických stavů
7.2.4 Teorie o obranných mechanismech
7.2.5 Psychoaktivní účinky jako psychický obranný mechanismus
7.2.6 Psychoaktivní účinky jako externalizace – obrana i vězení
7.2.7 Bludný kruh účinku drogy (volně podle Wurmsera)
7.2.8 Attachment a závislost
7.2.9 Křehké Já v dospívání – přece tedy nějaký „specifický“ faktor?
7.2.10 Užívání návykových látek – jedna z charakteristik hraniční struktury osobnosti
Závěr
8. Psychopatologie závislosti (Petr Jeřábek)
Úvod
8.1 Syndrom závislosti a jeho dynamika
8.1.1 Etiopatogenetické porozumění
8.1.2 Diagnostická kritéria syndromu závislosti
8.2 Vývoj metodologického přístupu k psychopatologii závislosti – neurobiologické a genetické koreláty
8.2.1 Touha po odměňujících účincích drogy
8.2.2 Touha uniknout nepříjemným psychickým potížím
8.2.3 Psychický stav s dominující obsesivně -kompulzivní složkou
8.3 Psychopatologie komplikací
8.3.1 Akutní intoxikace
8.3.2 Odvykací stav
8.3.3 Psychotická porucha
8.3.4 Amnestický syndrom
8.3.5 Reziduální stavy
8.4 Psychopatologie duálních diagnóz
8.5 Komprehenzivní model adiktologické dispozice
9. Duální diagnózy a psychopatologické komplikace (Kamil Kalina, Jakub Minařík)
9.1 Duální diagnózy: vymezení pojmu a diagnostické problémy
9.2 Prevalence duálních diagnóz
9.3 Diagnostické profily
9.4 Etiologické úvahy
9.5 Léčebné nevýhody duálních diagnóz
9.6 Používané metody
9.7 Modely léčby
9.8 Předpoklady integrované strategie úzdravy
9.9 Významné psychopatologické komplikace závislostí a procesu léčby či následné péče
9.9.1 Psychotické stavy
9.9.2 Depresivní a úzkostné stavy
9.9.3 Traumatické a stresové poruchy
9.9.4 Poruchy příjmu potravy
9.9.5 ADHD
9.9.6 Poruchy osobnosti
9.9.7 Fenomén PAP/VPAP
9.10 Problematika duálních diagnóz v ČR
10. Somatické komplikace a komorbidita (Jakub Minařík, Vratislav Řehák)
10.1 Úvod
10.2 Etiopatogeneze somatických komplikací
10.2.1 Fyzikálně-chemické vlivy
10.2.2 Infekce
10.2.3 Specifické vlastnosti látky a způsob užívání
10.2.4 Životní styl
10.3 Somatická poškození spojená s užíváním nelegálních drog
10.3.1 Lokální komplikace spojené s aplikací drog
10.3.2 Hnisavé procesy
10.3.3 Orgánová a systémová poškození
10.3.4 Krví přenosné infekční choroby u injekčních uživatelů drog
10.4 Somatická poškození způsobená alkoholem
11. Integrativní přístup v léčebném kontinuu (Petr Jeřábek) Úvod
11.1 Model integrativní léčby
11.2 Struktura léčebného programu
11.3 Dichotomie mezi kognitivně-behaviorálními a psychodynamickými přístupy
11.4 Kontinuum léčby od časné nízkoprahové intervence po doléčování
11.5 Význam souběžné psychofarmakologické léčby
ČÁST 3
12. Selektivní a indikovaná primární prevence (Veronika Pavlas Martanová)
12.1 Primární prevence rizikového chování
12.1.1 Selektivní primární prevence rizikového chování
12.1.2 Indikovaná primární prevence rizikového chování
Závěr
13. Harm reduction (Barbara Janíková)
13.1 Definice harm reduction
13.2 Teoretická východiska
13.3 Efektivita harm reduction intervencí
13.4 Nízkoprahové / harm reduction služby
14. Časná diagnostika a krátké intervence v adiktologii (Michal Miovský, Lenka Čablová,Lucie Jurystová)
14.1 Hranice mezi prevencí a léčbou
14.2 Základní komunikační rámec pro aplikaci nástrojů časné diagnostiky a intervence
14.3 Časná diagnostika
14.4 Krátká intervence
14.4.1 Edukace pro klienty s nízkým rizikem a pro abstinenty
14.4.2 Jednoduchá rada pro klienty v druhém rizikovém pásmu
14.4.3 Intervence pro klienty ve třetím rizikovém pásmu
14.4.4 Intervence pro klienty ve čtvrtém rizikovém pásmu s pravděpodobností závislostního chování
14.5 Intervence s fokusem na odvykání kouření u klientů užívajících alkohol a jiné návykové látky
14.6 Krátká intervence v kontextu širšího pojetí psychoterapie závislostí
15. Adiktologické poradenství (Petra Vondráčková)
15.1 Úvod
15.2 Komponenty adiktologického poradenství
15.2.1 Obsah adiktologického poradenství
15.2.2 Vztah v adiktologickém poradenství
15.2.3 Formy adiktologického poradenství
15.3 Proces adiktologického poradenství
15.3.1 Model PLISSIT
15.3.2 Třístupňový model pomáhajícího procesu
15.4 Adiktologické poradenství v systému adiktologických služeb
15.4.1 Adiktologické poradenství v nízkoprahových službách
15.4.2 Adiktologické poradenství v ambulantní a ústavní léčbě
15.4.3 Adiktologické poradenství v doléčování
16. Motivační rozhovory (Jan Soukup)
16.1 Poznatky o změně a o motivaci ke změně
16.2 Principy motivačních rozhovorů
16.2.1 Duch motivačních rozhovorů
16.3 Základní techniky vedení motivačního rozhovoru
16.3.1 Reflektivní naslouchání
16.3.2 Otevřené otázky
16.3.3 Oceňování
16.3.4 Shrnování
16.3.5 Informování
16.4 Strategie vedení motivačního rozhovoru
16.4.1 Řeč změny
16.4.2 Odpor ke změně a jeho zvládání
16.5 Průběh motivačního rozhovoru
16.6 Závěr
17. Emergentní adiktologie 1 – akutní intoxikace (Jiří Dvořáček)
Úvod
17.1 Obecná část
17.1.1 Co je akutní intoxikace návykovou látkou
17.1.2 Závažnost intoxikací a komplikace
17.1.3 Úmrtí jako důsledek intoxikace
17.1.4 První pomoc při akutních intoxikacích
17.2 Speciální postupy při intoxikaci drogou
17.2.1 Intoxikace s vyšším rizikem ohrožení života
17.2.2 Intoxikace s relativně nižším potenciálem ohrožení životních funkcí
Shrnutí
18. Emergentní adiktologie 2 – odvykací stavy a jiné náhlé stavy v adiktologii (Jiří Dvořáček)
Úvod
18.1 Odvykací stavy
18.1.1 Obecně o odvykacím stavu
18.1.2 Zvládání odvykacího stavu – detoxifikace
18.1.3 Metody detoxifikace a její kontext
18.1.4 Metody užívané u jednotlivých skupin návykových látek
18.1.5 Vliv kontextu detoxifikace (vliv „environmentálního enrichmentu“)
18.2 Jiné náhlé stavy v přímé souvislosti s návykovou látkou
18.2.1 Akutní intoxikace s deliriem při užití halucinogenů či konopných drog
18.2.2 Akutní halucinatorně-paranoidní syndrom při užívání stimulancií
18.2.3 Akutní úzkostná porucha a panická epizoda při užívání konopných drog (a stimulancií)
18.2.4 Epileptické záchvaty v souvislosti s užitím drogy
Shrnutí
19. Farmakoterapie poruch vyvolaných účinkem návykových látek (Jiří Dvořáček, Kamil Kalina)
19.1 Úvod: obecné rozdělení farmak užívaných v adiktologii
19.2 Farmakoterapie u akutních stavů
19.2.1 Zvládání akutní intoxikace
19.2.2 Zvládání odvykacích stavů
19.2.3 Zvládání panických atak
19.2.4 Zvládání akutních „toxických psychóz“ (akutních paranoidně-halucinatorních stavů)
19.3 Farmakoterapie při léčbě syndromu závislosti
19.3.1 Farmaka používaná k chemické averzi a chemické senzitizaci
19.3.2 Farmaka snižující craving a/nebo subjektivní požitek z užití návykové látky
19.3.3 Substituční preparáty
19.4 Farmakoterapie u chronických důsledků závislosti a duálních poruch
19.4.1 Zvládání afektivních poruch u závislých
19.4.2 Zvládání psychotických reziduí a souběžných chronických psychotických onemocnění
19.4.3 Zvládání poruch spánku
19.4.4 Léčba kognitivních škod a demencí
19.4.5 Farmakoterapie u somatických poruch
Závěr
20. Substituční léčba závislosti (Amalie Pavlovská, Jakub Minařík)
20.1 Úvod
20.1.1 Současná situace v oblasti opioidní substituční léčby v Evropě a v ČR
20.2 Substituční léčba závislosti na opioidech
20.2.1 Principy
20.2.2 Cíle substituční léčby
20.2.3 Cílová skupina, indikace a kontraindikace
20.2.4 Provádění substituční léčby
20.2.5 Substituční látky
20.3 Klinické použití, typy programů
20.4 Účinnost substituční léčby
20.4.1 Vliv výše dávky na výsledky substituční léčby
20.5 Možnosti substituce u závislých na jiných návykových látkách
20.5.1 Závislost na stimulanciích
20.5.2 Substituce závislosti na nikotinu
20.6 Závěr
ČÁST 4
21. Behaviorální terapie (Kamil Kalina, Kateřina Mladá)
21.1 Obecně o behaviorální terapii u závislostí
21.2 Přístupy založené na klasickém podmiňování
21.2.1 Negativní přepodmiňování, averzivní techniky
21.2.2 Pozitivní přepodmiňování
21.3 Přístupy založené na operantním podmiňování
21.4 Pobídková terapie
21.5 Bodovací a sankční systémy
21.5.1 Obecné charakteristiky bodovacích systémů
21.5.2 Bodovací systémy dnes
21.5.3 Bodovací systémy versus systémy pravidel a sankcí v terapeutických komunitách
22. Kognitivně-behaviorální přístupy (Kamil Kalina)
22.1 Teoretická východiska
22.2 Principy kognitivně–behaviorálního přístupu u závislostí
22.2.1 Obecné charakteristiky
22.2.2 Léčebný plán
22.2.3 Terapeutický vztah
22.3 Práce s cravingem (bažením)
22.4 Kognitivní restrukturace
22.5 Práce s relapsem
23. Psychodynamické a integrované přístupy (Kamil Kalina, Martin Hajný)
23.1 Psychoanalytické a psychodynamické teorie závislosti
23.2 Terapeutické implikace psychoanalytických a psychodynamických teorií
23.2.1 Přenosy a vztahy
23.2.2 Přeučení a introspekce
23.2.3 Abstinence – cíl nebo předpoklad psychoterapie
23.3 Možnosti krátkodobé psychodynamické psychoterapie
23.4 Suportivně expresivní psychoterapie podle Luborského
23.4.1 Jádrové konfl iktní vztahové téma a jeho složky
23.4.2 Průběh léčby
23.5 Integrované psychodynamicko/kognitivně-behaviorální terapie
24. Skupinové terapie (Kamil Kalina)
24.1 Charakteristiky skupinové psychoterapie s uživateli drog
24.2 Historické metody skupinové psychoterapie se závislými
24.2.1 „Synanonský“ encounter
24.2.2 Bonding
24.3 Novodobé metody skupinové psychoterapie se závislými
24.3.1 Modifikovaná psychodynamická skupinová terapie podle Khantziana
24.3.2 Fokální skupiny
24.3.3 Integrované skupinové psychoterapie
24.4 Genderové skupiny
24.5 Jiné typy skupin ve strukturovaných programech
24.5.1 Skupiny hodnotící
24.5.2 Skupiny nácvikové
24.5.3 Skupiny psychoedukační
24.6 Motivační skupiny
24.7 Skupiny s blízkými
25. Terapeutická komunita v adiktologii (David Adameček, Josef Radimecký)
25.1 Pojetí terapeutické komunity
25.2 Historie a vývoj terapeutických komunit
25.2.1 Původní, tzv. demokratické terapeutické komunity
25.2.2 Vývoj tzv. hierarchických terapeutických komunit
25.3 Terapeutické komunity pro závislé
25.3.1 Cíle a prostředky terapeutické komunity
25.3.2 Další charakteristiky terapeutických komunit pro závislé
25.4 Odborná péče v terapeutické komunitě – součásti strukturovaného programu
25.4.1 Základní prvky
25.4.2 Řád a struktura
25.4.3 Jednotlivé aktivity programu v terapeutické komunitě
25.5 Fáze léčby v terapeutické komunitě
25.6 Zapojování blízkých osob uživatelů drog do procesu léčby v terapeutické komunitě
25.7 Terapeutické komunity pro drogově závislé v ČR
25.7.1 Smíšený mode
Příloha
Základní prvky terapeutické komunity pro závislé
26. Následná péče a sociální rehabilitace (Amalie Pavlovská, Pavla Makovská Dolanská)
26.1 Vymezení a cíle následné péče
26.1.1 Vymezení následné péče
26.1.2 Cíle následné péče
26.1.3 Následná péče × doléčování
26.1.4 Tým programů následné péče
26.1.5 Efektivita následné péče
26.2 Cílová skupina a indikace
26.2.1 Indikace do doléčovacího programu
26.3 Typy služeb následné péče
26.3.1 Doléčovací programy
26.3.2 Chráněné bydlení
26.3.3 Chráněné/podporované zaměstnání
26.4 Složky doléčovacího programu
26.4.1 (Podpůrná) psychoterapie
26.4.2 Prevence relapsu
26.4.3 Sociální práce
26.4.4 Lékařská péče
26.4.5 Práce s rodinnými příslušníky
26.4.6 Nabídka volnočasových aktivit
26.5 Praxe doléčování
26.6 Návaznost v systému adiktologických služeb
27. Prevence a zvládání relapsu (Amalie Pavlovská)
27.1 Vymezení základních pojmů
27.1.1 Laps, relaps, recidiva
27.1.2 Příčiny relapsu
27.1.3 Efekt porušení abstinence/pravidla
27.1.4 Zdánlivě bezvýznamná rozhodnutí
27.1.5 Self-effi cacy (pocit vlastní účinnosti)
27.2 Prevence relapsu
27.3 Vybrané modely prevence relapsu
27.3.1 Marlattův model
27.3.2 Prevence relapsu založená na uvědomění
27.3.3 CENNAPS model
27.3.4 Good Lives Model
27.4 Vybrané techniky prevence relapsu
27.4.1 Poradenské techniky (Millerová, 2011)
27.5 Prevence relapsu v léčbě a následné péči
28. Rodinná terapie a práce s blízkými (Štěpánka Čtrnáctá)
28.1 Úvod: Obecně o rodinném přístupu v adiktologii
28.2 Historie rodinné terapie a přehled jejích hlavních směrů
28.3 Rodinná terapie v adiktologii
28.4 Indikace k rodinné terapii a předpoklady provádění
28.4.1 Kontraindikace rodinné terapie
28.5 Drogy v rodině, separace a individuace
28.6 Rodinná terapie a práce s rodinou v různých typech adiktologických programů
28.6.1 Ambulantní programy (adiktologická ambulance, denní stacionář, případně substituční program)
28.6.2 Rezidenční léčebné programy
28.6.3 Limity práce s rodinou v léčbě závislého
28.7 Jiné metody práce s rodinnými příslušníky
28.7.1 Poradenství pro rodinné příslušníky: individuální, párové a rodinné
28.7.2 Skupiny s členy rodiny a blízkými
Závěr: obecné zásady pro práci s rodinou a rodinnými příslušníky
ČÁST 5
29. Závislosti na procesech (Jaroslav Vacek, Petra Vondráčková)
29.1 Úvod
29.2 Vymezení pojmu
29.3 Rozdělení závislostí na procesech
29.4 Behaviorální závislosti v kontextu klasifikačních manuálů
29.5 Společné znaky látkových a nelátkových závislostí
29.5.1 Genetické charakteristiky
29.5.2 Neurobiologické charakteristiky
29.5.3 Osobnostní charakteristiky
29.5.4 Klinické charakteristiky
29.6 Výskyt a komorbidita nelátkových závislostí
29.7 Terapie behaviorálních závislostí
Závěr
30. Závislost na tabáku (Eva Králíková)
30.1 Úvod
30.2 Tabák, kouření a jeho rizika
30.2.1 Formy tabáku
30.2.2 Epidemiologie a rizika
30.2.3 Zdravotní důsledky kouření
30.3 Prevence a kontrola
30.3.1 Plány na ukončení tabákové epidemie
30.3.2 Ekonomický pohled
30.3.3 Rámcová úmluva o kontrole tabáku
30.3.4 Kontrola tabáku v ČR
30.3.5 MPOWER
30.4 Duální závislosti a psychiatrická komorbidita kuřáků
30.5 Diagnostika
30.5.1 Princip závislosti na tabáku
30.5.2 Abstinenční příznaky
30.6 Léčba závislosti na tabáku
30.6.1 Farmakoterapie závislosti na tabáku
30.6.2 Poznámka k interakcím (nejen lékovým)
30.6.3 Minimální, krátká intervence
30.6.4 Motivace přestat
31. Specifi ka adiktologické péče v dětství a adolescenci (Marian Koranda)
31.1 Počátky drogové kariéry
31.2 Vývojové etapy
31.3 Rodinné vlivy
31.4 Signály, že dítě bere drogy, kouří či pije alkohol
31.5 Diagnostické a terapeutické problémy
31.6 Kvalifi kované poradenství pro rodiče
32. Gender a drogy (Ilona Preslová)
32.1 Úvod do genderové problematiky
32.2 Specifika žen-uživatelek
32.3 Specifika mužů
32.4 Genderově vstřícné programy
32.5 Uživatelé a děti
33. Uživatelé návykových látek a trestná činnost související s drogami (Pavlína Gabrhelíková)
33.1 Úvod
33.2 Trestná činnost související s drogami a její typologie
33.3 Pachatelé trestné činnosti související s drogami
33.4 Některé charakteristiky cílové skupiny klientů
33.4.1 „Myslím, že nemám problém se zákonem. Z toho nic nebude.“
33.4.2 „To nemá cenu. Stejně půjdu sedět.“
33.4.3 „Vypadá to, že o léčbě neuvažuje. Má cenu s ním vůbec pracovat?“
33.4.4 „Nechci jít sedět. Řeknu, že se půjdu léčit.“
33.4.5 „Léčba ve vězení? Do léčby rovnou z vězení?“
33.4.6 „Drogy už mám pod kontrolou. Teď chci dohnat všechno!“
33.5 Způsoby práce s cílovou skupinou klientů
33.5.1 Včasná diagnostika
33.5.2 Realistické cíle
33.5.3 Nucená léčba
33.5.4 Práce s nedobrovolným klientem
33.5.5 Následná péče po propuštění z vězení
33.5.6 Specializace na cílovou skupinu
33.6 Shrnutí
ČÁST 6
34. Filozofie, hodnoty a etika v adiktologii (Martina Richterová Těmínová, Kamil Kalina)
34.1 Léčba a filozofie lidské existence
34.1.1 Přispět k nalezení a přijetí smyslu vlastního života
34.1.2 Přispět k nalezení své vlastní svobody a odpovědnosti
34.1.3 Přispět k poznání a přijetí sebe sama, svých možností a limitů
34.1.4 Přispět k osobnímu růstu, vývoji a víře v sebe
34.1.5 Přispět k nalezení svého místa v lidském společenství
34.1.6 Přispět k pozitivnímu a tvořivému přístupu k životu
34.1.7 Přispět ke spokojenému a radostnému životu
34.1.8 Přispět k získání a rozšíření znalostí, schopností a dovedností, jak individuálních cílů dosáhnout
34.2 Jádrová přesvědčení v práci s uživateli drog: v co věříme, když něco děláme?
34.2.1 Teorie „jádrových přesvědčení“
34.2.2 Z jakých základů vychází naše práce s klienty?
34.2.3 Kdo jsou pro nás uživatelé drog, naše konkrétní klientela, osoba klienta, jeho rodina?
34.2.4 Co je pro nás závislost, léčba, úspěch, abstinence, substituce?
34.2.5 Jaké problémy nejčastěji předkládáme v supervizi? Co nejčastěji může působit naši nespokojenost z výsledků naší práce, z komunikace uvnitř i navenek?
34.3 Etika terapeutické práce
34.3.1 Odborné nasazení a rozvoj ve prospěch klienta
34.3.2 Kultivace vlastní osobnosti, prevence vyhoření
34.3.3 Nepoškozování klienta
34.3.4 Nezneužívání klientů, zdrženlivost od duálních vztahů s klienty
34.3.5 Důvěrnost osobních údajů o klientovi
34.3.6 Etika pracovníků a práva klientů
Příloha
Etický kodex pracovníků v adiktologii
35. Faktory významné pro léčbu, změnu a úzdravu (Kamil Kalina)
35.1 Faktory na straně klienta
35.1.1 Profily a prediktory
35.1.2 Motivace
35.2 Faktory v průběhu léčby
35.2.1 Charakteristiky „vypadávajících“ klientů
35.2.2 Chování v léčbě
35.2.3 Práce na problémech
35.3 Faktory úzdravy: co znamená změna?
35.3.1 Abstinence a životní styl
35.3.2 Kriminalita
35.3.3 Přátelské a intimní vztahy
35.3.4 Rodina a práce
35.4 Faktory na straně léčebného programu a zařízení
Příloha
36. Supervize v adiktologii (Jiří Broža)
36.1 Pojem „supervize“
36.2 Průběh supervize
36.2.1 Počátek supervize – úvodní dohoda
36.2.2 Klíčové zásady supervize
36.2.3 Supervizní prostor
36.3 Odpovědnost v supervizi
36.3.1 Odpovědnost supervizora
36.3.2 Odpovědnost supervidovaného
36.4 Cíle supervize
36.5 Supervizní formáty
36.5.1 Supervize případová
36.5.2 Supervize týmová
36.5.3 Supervize řízení
36.5.4 Projektová supervize
36.6 Supervize v adiktologii
36.6.1 Vývoj supervize v adiktologii
36.6.2 Specifika supervize v adiktologii
36.6.3 Specifika supervize v terapeutických komunitách
36.6.4 Specifika supervize v terénních programech
Závěrem
Definice supervize na stránkách rezortů
Odkazy na instituty poskytující vzdělání v supervizi
37. Case management – prostor pro sjednocení zdravotní a sociální péče (Jiří Libra)
37.1 Stručná historie péče o duševní zdraví do padesátých let 20. století
37.2 Deinstitucionální hnutí
37.3 Asertivní komunitní péče, rozvoj psychiatrické rehabilitace, case management v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století
37.4 Case management od devadesátých let 20. století
37.5 Využití case managementu pro osoby zneužívající návykové látky ve Spojených státech, v západní Evropě a Austrálii
37.6 Case management v České republice
38. Epidemiologie návykových látek („drogová epidemiologie“) (Tomáš Zábranský, Viktor Mravčík
38.1 Úvod – o epidemiologii a epidemiologickém výzkumu
38.2 Základní typy kvantitativních epidemiologických indikátorů: prevalence a incidence
38.3 Typy kvantitativních epidemiologických studií
38.3.1 Kazuistiky a série kazuistik
38.3.2 Korelační (ekologické) studie
38.3.3 Průřezové studie
38.3.4 Studie případů a kontrol
38.3.5 Kohortové studie
38.3.6 Klinický pokus
38.3.7 Terénní (kontrolované) studie
38.4 Monitorování situace v oblasti nelegálních drog – systém klíčových a nukleárních indikátorů
38.4.1 Průzkumy užívání drog a souvisejících postojů v populaci (drug use in the population)
38.4.2 Problémové užívání drog (problem drug use)
38.4.3 Využívání specializované léčby a služeb (treatment demand)
38.4.4 Infekční nemoci související s užíváním drog (drug related infectious diseases)
38.4.5 Smrtelná předávkování a mortalita uživatelů drog (fatal overdoses and overall mortality of drug users)
38.4.6 Trendy mezi mládeží
38.4.7 Drogová kriminalita
38.4.8 Sociální vyloučení
38.4.9 Dostupnost nelegálních drog
38.5 Monitorování situace v oblasti alkoholu,